Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdyž pláče harfa..
26. 02. 2005
4
0
1658
Autor
Arienalia
Hrála
jako lék na sebe
samotnou
Kmeny se prohýbaly
němými takty,
tančily na skořápkách
lidských lítostí
Teď a zase znovu
Neznala tóny,
nesměla lhát
Jen ten šimravý hlas
uvnitř prázdné skříňky
Roztával ji,
plakal s ní
i sám,
pak utichl
Harfě vlásky vytrhala
znásilnila, oněměla
Dřevu došly slzy,
kámen pukl
a nesroste
Meribet: Jistě :) Děkuji
Feanor: Jak myslíš, děkuji.
inlajn: Nevím, jestli by to pomohlo :)) Díky
synáček: Zdálo se mi, že už tu melodii neslyšíš. Jsem ráda, že jsem se zmýlila. Děkuji Ti, Kouzelníku.
vesuvanka: Ano, je krásná. Krásná a smutná jako ten kámen. Děkuji Ti mnohokrát.
chápu, proč se ta dívka tváří tak smutně...ikdyž kámen nesroste jeho části mohou být mnohdy užitečnější než celý kámen...báseň mi přijde rozervaná a zase splácaná dohromady:)) jako něčí nitro :o)
Hrát na sebe samotnou... prohýbající se kmeny... skořápky lidských lítostí... roztávat šimravým hlasem... vlásky harfy... nesrostlý kámen... ach, dcero Tolkienova... poznám Tvá slova i kdybys zakleta sama byla do kamene... Mám radost, kdykoli mě melodie Tvých vlásků rozezvučí...
Je krásná...
T****
Dřevu došly slzy,
kámen pukl
a nesroste
jako bych cítila tu bolest kamene.... báseň je moc hezká a smutná harfenistka na obrázku ji pěkně doplňuje. Zaujala mě jemná kresba a zvláštní barva, která atmosféru obrázku umocňuje.... TIP